Netušíš jak se to stalo, že ses po prohýřené noci probudil v temném sklepení s třeštěním v hlavě a bolesti ve všech údech.
Ale není čas zoufat. Vezmi louč a vydej se na průzkum. Snad najdeš cestu k východu dříve, než si pro tebe přijde ten, kdo Tě sem uvrhl.
Voda padá ze stropu pomalu. Kapka po kapce. A mizí někam ve tmě.
Tři mohutné truhly. Poklad nebo další past?
Mít tak více světla...
Odněkud z nejtemnější tmy přichází silný proud vzduchu, který víří staletý prach. Ještě aby tak uhasil louč...!
Okované dveře s podivným, složitým zámkem.
Světlo ve zdejších temnotách má tvar kostky.
Zářící kostka na kamenném podstavci.
Dej si pozor! Dveře v temné místnosti jsou chráněny pastí.
Kdyby tak bylo možné vzít si světlo s sebou...
I ve slabém světle louče je vidět masivní tělo obludy zakrývající další cestu.
Kovový hrot... Stále nepříjemně ostrý.
Pozorně se rozhlížej a třeba najdeš něco užitečného. Mnohé z toho, co najdeš, můžeš využít.
Světlo je klíčem k úspěchu, ale je ho zde zoufale málo.
Ne vše co tma skrývá, má být odkryto.
V místnosti je povdivný násládlý zápach. A je slyšet slabý syčivý zvuk.
Za dveřmi je slyšet pomalý, pohyb něčeho těžkého a měkkého.
Za bytelnými dveřmi je slyšet něco, co připomíná těžké funění.
Kmitavé světlou louče osvětluje masivní rosolovité tělo přišery, jejíž ostré drápy se lesknou jako nože.
Příšeru snad přemůže rychlý a rozhodný útok. Štěstí přeje odvážným!